Sdružení na podporu talentované mládeže České republiky, o.s.

Vítejte na stránkách Sdružení na podporu talentované mládeže České republiky, o.s.

Zajímavé články

Kdo jsou mimořádně nadaní?

Autorka se ve svém příspěvku zabývá problematikou nadaných žáků, způsoby jejich identifikace, charakterovými specifiky (v pozitivním i negativním ohledu).

"... jsou to děti, které jsou identifikovány profesionálně kvalifikovanými osobami jako děti s přednostmi význačnými pro schopnost vysokého výkonu. Tyto děti vyžadují diferencované vzdělávací programy a služby nad rámec běžně poskytovaných klasickým vzdělávacím programem k tomu, aby mohly přispět ke svému prospěchu i užitku společnosti. Děti schopné vysokého výkonu zahrnují ty, které demonstrují prospěch a/nebo potenciál v jakékoliv jedné či více z těchto oblastí: (Sidney Marland, 1972).

  • všeobecné intelektové schopnosti,
  • specifická/jednotlivá akademická způsobilost,
  • kreativní a produktivní myšlení,
  • schopnosti vůdcovství,
  • výtvarné umění,
  • psychomotorické schopnosti."

 

Na otázku Kdo je nadaný žák? nalezneme odpověď i v české literatuře. Kalhous a Obst1 uvádějí hned několik hlavních ukazatelů, podle kterých lze, dle jejich mínění, nadaného žáka rozpoznat a identifikovat. Nadaného žáka vidí jako:

  • žáka, který svými znalostmi přesahuje stanovené požadavky,
  • odpovídá rychle a s jistotou,
  • snadno a rychle chápe nové učivo,
  • objevuje často tvořivé odpovědi,
  • spontánně se zajímá o další informace, rozvíjí v tomto směru svou zájmovou činnost,
  • má potřebu znalosti, má dovednosti se projevit a uplatnit.

 

Autoři dále uvádějí vedlejší ukazatele, které jsou typické pro nadané jedince:
  • pozitivní vztah ke škole a učitelům,
  • postavení žáka v třídním kolektivu,
  • úroveň sebehodnocení.

 

Nahlédneme-li však do odborné zahraniční literatury, zjistíme, že pojetí, které zde nastiňují Kalhous a Obst neodpovídá pojetím zahraničním, s kterými se ztotožňujeme i my. Nadání nepředstavuje vždy pouze klad a výhodu, nese s sebou celou řadu negativních charakteristik, kterým v každodenním životě čelí i vyučující. Winebrennerová2 nastínila ve svém díle poměrně obsáhlý souhrn pozitivních a negativních charakteristik nadaných jedinců. Na straně jedné můžeme říci, že nadaní jedinci se vyznačují:

  • extrémní vyspělostí v jakékoliv oblasti učení a výkonu,
  • asynchronním vývojem,
  • širokou slovní zásobou a vyspělým verbálním projevem,
  • výbornou pamětí,
  • samostatností v učení,
  • složitějšími myšlenkovými operacemi,
  • abstraktním myšlením,
  • dávají přednost komplexním a náročným úkolům,
  • schopností aplikovat své dosavadní vědomosti do nových situací,
  • zvídavostí,
  • množstvím (neobvyklých) zájmů, koníčků - jsou to sběratelé,
  • touhou pracovat nezávisle, samostatně, svým vlastním způsobem,
  • sofistikovaným smyslem pro humor.

 

Současně však:
  • odmítají práci nebo pracují nedbale,
  • pociťují nervozitu při běžném tempu práce třídy,
  • odmítají rutinní a předvídatelnou práci,
  • kladou mnoho otázek, často choulostivých,
  • odmítají příkazy,
  • sní v průběhu dne,
  • ovládají třídní diskuze,
  • bývají panovační k učitelům i ke spolužákům,
  • jsou netolerantní k nedokonalosti vlastní i ostatních,
  • jsou přecitlivělí vůči kritice,
  • odmítají se podřídit,
  • "hrají divadlo" a ruší spolužáky,
  • hrají "třídní šašky",
  • jsou netrpěliví.

 

Vývoj nadaných jedinců bývá nejednou poznamenán disproporcionalitou vývoje jednotlivých složek. Zatímco jejich úroveň myšlení je vysoká, v některých případech jejich tělesný vývoj zaostává. Láznibatová3 uvádí hned několik oblastí disproporcionality v následující tabulce:

Vysoká úroveň Nižší úroveň
psychický vývoj tělesný vývoj
intelektová úroveň emocionálně-sociální úroveň
verbální složka intelektu non-verbální složka intelektu
zrychlené myšlení, řeč pomalé psaní, slabé grafo-motorické schopnosti
logické uvažování, brilantnost úvah mechanické myšlení, získávání poznatků
logické, problémové učení klasické paměťové učení
tvořivost, nové originální prvky řešení problémů klasické chápání a použití ověřených vzorů a modelů
potřeba nových informací, poznatků držení se předepsaného, osnovami určeného učiva
zájem o řešení komplikovaných, neznámých úloh upřednostňování mechanických, jednotvárných, lehkých úloh

Je tedy zcela zřejmé, že nejen jejich intelektuální potřeby, ale i jejich potřeby sociální a emocionální, jsou do určité míry odlišné od většinové školní populace, což by bezpochyby mělo být zohledněno v přístupu k jejich vzdělávání.


1 KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002, 1. vydání, s. 430.
2 WINEBRENNEROVÁ, S. Teaching gifted kids in the regular classroom. Minneapolis: Free Spirit Publishing, 1992.
3 LÁZNIBATOVÁ, J. Nadané dieťa, jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie.Bratislava: IRIS, 2001.


Autor: Lucie Novotná  - 30. 6. 2004

 

Článek byl publikován se souhlasem Metodického portálu (www.rvp.cz).

Žádné komentáře
 
Dostupnost podle Monitoring-serverů.cz Toplink - katalog odkazů optimalizace PageRank.cz © 2007 SNPTM